Egypt, Řecko vína

Dlouhé karavany a rychlé lodě dovážely tekutý náklad na nejdůležitější tržiště Středozemí, a nemálo historiků dokonce tvrdí, že základ naší moderní ekonomie, peníze, smlouvy, platební systémy a soudy, účetnictví a různé obchodnické profese, ba dokonce nám důvěrně známé určování času a počítání mají svůj původ v obchodě s vínem egyptských faraonů.
Starověké Řecko bylo další etapou při dobývání antického světa révou. Spojnicí mezi Egyptem a Řeckem byla zřejmě minojská Kréta, která měla s Egypťany těsné kulturní i hospodářské styky. Na druhé straně je však možné, že se vědomosti o pěstování révy dostaly do Řecka přes malou Asii nebo Thrákii. V každém případě platí, že v druhé polovině 2. tisíciletí př.n.l. se víno stalo důležitou součástí řecké kultury. Ostrov Chios, antické Bordeaux, exportoval až do Egypta a do dnešního Ruska, ale velmi dobrou pověst měly i produkty z Thasu, Lesbu či Rhodu. Zatímco vína z Lesbu zrála podobně jako Sherry pod silnou vrstvou floru, v jiných částech země se vína obvykle aromatizovala a obohacovala kořením, medem, pryskyřicí nebo vonnými látkami. Už řeckému spisovateli Theofrastovi ve 4 století př.n.l. byla známa souvislost mezi druhy révy, mikroklimatem a vlastnostmi půdy. 
Víno bylo pro Řeky tak důležité, že jeho původ vysvětlovali jako dar od bohů: Dionýsos, také Bakchos ( u Římanů poději Bacchus), lidový bůh z Malé Asie, stvořil vinný keř a svou božskou mocí dal ze země vytrysknout vínu, mléku a medu. Osvobozuje prý člověka od jeho všedních starostí tím, že ho obklopuje bujnou pučící vegetací, ale v neposlední řadě i opojným účinkem vína.