A A A

Šampaňská metoda (Méthode Champenoise) je dnes jediná povolená metoda výroby pravých šampaňských vín. Paradoxem ovšem je, že k jejímu rozšíření v samotném regionu Champagne došlo až v průběhu 18. století. Po skončení rychlé primární fermentace, která probíhá v nerezových tancích nebo částečně i v dubových sudech dochází k tzv. scelování jednotlivých vín. Zde záleží na typu výsledného cuvée, kterého chce vinař dosáhnout. Mohou se tedy scelovat vína na základě odrůd, ročníků a parcel ve vzájemné kombinaci. Umění scelování je vždy specifické pro každého vinaře a reprezentuje styl šampaňského domu. 

Takto připravená cuvée putují do lahví, kde za přidání kvasinek a cukru dojde k pomalejší sekundární fermentaci (4-8 týdnů). Aby výsledné šampaňské víno dostalo žádaná aromata (opečený toast, oříšky apod.) musí nějaký čas zrát.
 

Minimální délka ležení na kvasinkách je 15 měsíců. Průměrně nechávají však výrobci dozrávat svá vína 2 až 3 roky. U prestižních cuvée a Millésime je doba zrání o mnoho delší. Jean-Pierre Fleury nechává např. svá prestižní vína zrát 7 až 10 let! Před uvedením finálního cuvée na trh musí dojít k odstranění odumřelých kvasinek a sedimentu, který se nachází na dně lahve. Tento systematický proces se nazývá remuage a může být proveden ručně či automatizovaně. Během procesu se lahev pomalu otáčí až dosáhne vertikálně hrdlem dolů. Pokud je remuage prováděna ručně, trvá celý proces dva měsíce. Při strojovém použití se doba zkracuje až na jeden týden.

Po odstřelení zátky a odstranění kalů (dégorgement) se do lahve přidá tzv. expediční likér (liqueur d'expédition), což je v podstatě směs bílého vína a cukru. Hodnota přidaného cukru (dosage) určuje výslednou sladkost cuvée. V případě Brut Nature/Zero dosage se prázdné místo v lahvi doplní pouze vínem.  Po zakorkování je hotové šampaňské ještě na nějaký čas uskladněno, než je odesláno do prodeje.

« Zpět | Tisk